Mír začíná a končí v nás. Válka taky.

Víte, co si myslím? Nikdo se nenarodil jako špatný člověk. Nikdo. O tom, jakým člověkem se to malé miminko stane, a které je primárně nastaveno na lásku, rozhoduje rodina, škola, komunita, prostředí, společnost. Díky těmto vnějším vlivům se v člověku prostřednictvím mysli utváří jakýsi neviditelný software, který následně řídí celý jeho život. Klíčové je to, z jakých vstupních dat je software utvářen. Je-li plněn dostatkem lásky, mentální, fyzickou či materiální podporou, pochopením, přijímáním, soucitem, pak pojede jeho software na těchto parametrech. V životě bude takový člověk s velkou pravděpodobností vyhledávat to, co jej utvářelo. Protože to je to, co zná, z čeho vzešel. Bude vyhledávat a budovat láskyplné vztahy, spolupráci, vytvářet podporující prostředí pro sebe i pro ostatní lidi. 
A teď si představme, jaký software se vytvoří, když je ta čistá bytost poznamenaná absencí lásky už od začátku třeba tím, že je nechtěná. A pak sycena odmítáním, nedej Bože mentálními či fyzickými tresty, ponižováním, odsuzováním, kritikou apod. Dlouho a systematicky. Nelze se divit, když takový člověk neumí dát něco, co sám nedostal. Jede podle softwaru, který jeho mozek v čase vytvořil a postupně vyztužil dalšími opakujícími se negativními prožitky. To samozřejmě nikoho neomlouvá za to, co dělá. Vysvětluje to jen na nějaké úrovni, proč to dělá. A myslím si, že takhle nějak vzniká i válka. Vzniká v mysli lidí, pro které je boj a nenávist samozřejmým aspektem, pro které je lidský život stejně nedůležitý jako jeho vlastní život nebyl dostatečně důležitý pro ty, se kterými vyrůstal. A protože jak známo, stejné přitahuje stejné, přitahují se i lotři a válka je na světě. Naštěstí s mírem je to na chlup stejně. Čím jsme syceni, tím se stáváme. Co dáváme, to se nám vrací. Funguje to v každé generaci.  Je to věčný koloběh. Pravdou je, že neexistuje jen černá a bílá a každý má v sobě celé spektrum zážitků, který náš software formovaly. Dají se opravit chyby v softwaru? Ano. Chce to odvahu a ochotu podívat se dovnitř, jak to skutečně máme. Objevit v sobě to původní čisté nastavení s jakým jsme na tento svět přišli. A rozhodnout se, čemu dáme přednost. Cest je mnoho a každý si může najít tu svou. Mě si našly mimořádné stavy vědomí. Ale to už je na další článek.